O květině, která nechtěla kvést

Milé čtenářky a milí čtenáři Onkaokna,

léto je v plném proudu, přeji Vám, abyste je prožili dobře, i když mnozí z Vás tráví tento čas v nemocnici. S postojem lásky není ztraceného, špatně využitého času. Přeji Vám, abyste měli blízko k sobě, k druhým. Pak to bude přes všechny těžkosti „dobré léto.“

Na letní setkávání s Vámi se těší

PhDr. Martina Kosová

O květině, která nechtěla kvést

Na květinu si sedla včela. Květina právě nevynikala krásou. Včelka na ní odpočívala a už už chtěla odletět. Tu otevřela květina svůj kalich a řekla: „Řekni mi, včelko, proč nejsem tak krásná jako ty druhé?“

Včelka jí odpověděla: „Musíš být vděčná za každý den, vděčná za každý sluneční paprsek, který na Tebe dopadne, a pak budeš i krásná.“

„Vyzkouším to,“ řekla květina.

A když se včelka za pár dní vrátila, téměř květinu nepoznala. Kvetla v celé své kráse a kdekdo velebil její vůni.

Roland Leonhardt

ONKO OKNO 4/2005