Z historie tabáku aneb buďme rádi, že máme nos na svém místě a nekuřme

Už ze stél starých Mayů lze soudit, že lidé začali tabákové listy sbírat mezi 7.-10. stoletím našeho letopočtu. Uvádí se však, že jako první zavedli kouření tabákových listů američtí Indiáni kmene Huronů v rámci náboženských rituálů. Byl také lékem, který indiáni používali k léčení všemožných neduhů.

První kdo se z Evropanů setkal s tabákem byl Luis de Torres, nebo Rodrigo de Jeres. Byli to námořníci z Kolumbovy výpravy. Ti poprvé viděli indiánské muže a ženy kouřit tabák. Brzy po objevení Kuby Španěly, Kanady a Floridy Francouzi, Brazílie Portugalci a Virginie Angličany, obyvatelé těchto oblastí tabák přijali a kouřili ho v dýmce nebo jako doutník. S rozvojem obchodu s Novým světem se tabák rozšířil do Evropy, Afriky, Asie a Austrálie.

V roce 1558 už byl tabák úspěšně pěstován v Portugalsku, odkud se potom rozšířil i do Španělska. O rok později poskytl Damien de Goes francouzskému velvyslanci Jeanu Nicotovi možnost tuto rostlinu prozkoumat. Alkaloid obsažený v listech tabáku byl pak při jeho objevení pojmenován právě po Nikotovi. Do českých zemích přichází až na sklonku 16. století, tedy v době vlády Rudolfa II., když Turci vpadli do Uher. Zajímavostí je, že jedním z prvních kuřáků v českých zemích byl Mikuláš Dačický z Heslova.

Avšak už v této době se začaly objevovat první skeptické hlasy, které jakoby už tušily, jakým problémem se kouření jednou stane. Tak například lékař Van der Meer z Delftu doporučoval omezení používání tabáku. Tabák byl však oblíbený mezi osobnostmi jako byla např. Kateřina Veliká, Petr Veliký, Bacon, Napoleon, Voltaire, Bismarck a řada dalších.

Počátkem 15. století vydal anglický král Jakub I. Protest proti tabáku. V roce 1605 uspořádal Jakub I. v Oxfordu první veřejnou diskusi o užívání tabáku. V Kodani vyšel v roce 1665 od Simona Paulli Komentář k užívání tabáku. Stále častěji se začaly objevovat zákazy kouření. Kuřáci byli například exkomunikováni z církve. V Rusku byli kuřáci trestáni kastrací nebo uříznutím nosu. Tento trest však zrušil Petr Veliký, neboť byl sám kuřákem. Velké nadšení z nové rostliny bylo rázem vystřídáno rozpaky, které vedly až k trestu smrti za kouření. Stále častěji se začaly objevovat lékařské důkazy špatnosti kouření. Ty však nebyly tak silné, aby zabránily stále rostoucímu počtu kuřáků. Navíc se obchod s tabákem stal velmi výhodným nejen pro obchodníky, ale i pro vládu. První státní monopol tabáku byl ustaven francouzskými králi. Byl zrušen za francouzské revoluce a znovu obnoven Napoleonem I. Státní tabákový monopol vlastnila kromě Francie Itálie, Japonsko, Rakousko-Uhersko. U nás převzala státní monopol Čs. Tabáková režie, po druhé světové válce Československý tabákový průmysl.

V průběhu 19. století lidé kouřili jen malé dávky tabáku. Většinou v dýmce nebo tabák šňupali. Cigarety byly poměrně vzácné. Uvádí se, že do roku 1880 spotřeboval průměrný kuřák asi 40 cigaret ročně. Zlomovým se stal rok 1891, kdy byl zkonstruován stroj na výrobu cigaret. Vynalezl jej James Buck Duke. Stroj byl schopen za den vyrobit asi 120000 cigaret. (Dnešní stroj na výrobu cigaret je schopen vyrobit 6 miliónů cigaret za den).

V této době se začínají rozjíždět i první reklamní kampaně. Během dvaceti let vzrostlo užívání cigaret na šestinásobek (Koukolík, 1998). Počet kuřáků rapidně rostl a jeho řady rostly i mezi mladistvými. Na to má samozřejmě vliv rozsáhlá reklamní kampaň tabákových korporací, která se začala velmi rychle rozvíjet počátkem dvacátých let 20. století. S rostoucím kapitálem roste i moc v ovlivňování veřejného mínění.

Jen pro ilustraci expanze tabákového průmyslu je zajímavé sledovat vývoj společnosti vynálezce stroje na výrobu cigaret. Ten totiž krátce po svém vynálezu mohl ustavit společnost American Tobacco Company s kapitálem 25 miliónů amerických dolarů (Kozák, 1993).

Nemoci, které byly do té doby jen občasnou diagnózou, se začaly vyskytovat stále častěji.

Nabízíme pomoc všem kuřákům v naší Poradně odvykání kouření ve II. poschodí Masarykova onkologického ústavu, tel. 543134303, email poradna@mou.cz. Poradna je bezplatná, nepotřebujete doporučení lékaře.