Doplňky stravy

Někteří z Vás dávají tyto výrobky jako dárky k Vánocům. Doplňky stravy nejsou léčiva, i když je můžeme nakupovat v lékárnách. V ČR patří mezi potraviny a spadají pod potravinovou legislativu. Ministerstvo zdravotnictví sleduje pouze jejich zdravotní nezávadnost a bezpečnost, což garantuje, že jejich dlouhodobé užívání by nemělo vést k poškození zdraví. Neposuzuje se tedy jejich účinnost ani biologická dostupnost účinných látek. U potravinových doplňků na rozdíl od léčiv neprobíhají studie na účinnost preparátu. V roce 2006 dosáhl počet druhů potravinových doplňků 10 000 a vydalo se za ně přes 200 miliard US dolarů. Je snadné přesvědčit laiky o preventivním významu přípravku. Lékař by měl vědět, jaké doplňky užíváte. Existuje totiž riziko interakce mezi léky na straně jedné a vitamíny a minerály na straně druhé. Několik příkladů:

Potravinové doplňky nejsou alternativou pro vědeckou medicínu, i když nevykazují nežádoucí účinky. Jako příklad uveďme potravinové doplňky v „léčbě“ nádorového onemocnění, které někteří pacienti preferují, ale důkazy chybí.

Některé účinné látky v praxi používáme - např.

Lékař musí pacienta informovat pravdivě. Měl by se vyvarovat toho, aby se stal garantem neprokázaných účinků. Doplněk stravy není léčivý přípravek. Na druhou stranu, pokud se jedná o potravinové doplňky bez nežádoucích účinků, neměl by následovat striktní zákaz, ale vysvětlit, že vedle zvoleného doplňku má pacient užívat a podstoupit vyzkoušenou léčbu. Lékař také musí zvážit i ekonomické hledisko, protože zvláště u starých občanů mohou vynaložené finance ohrozit celkový zdravotní stav. Naopak užívání potravinových doplňků svádí k nedbalosti a toleranci nesprávného životního stylu (kouření, nízká tělesná aktivita) a nesprávné skladbě jídelníčku na úkor pestrosti a vyváženosti. Může být nakonec zbytečně finančně nákladné a vynaložené finance by měl člověk využít na kvalitní stravování.

Vybráno a upraveno z článku MUDr. L. Ryšavé, PhD., Státní zdravotní ústav Praha